Antidepresiva musíte brát dlouhodobě, u ketaminové terapie ale může účinek trvat měsíce i roky. To, co lidé při terapii prožívají, je jedna z nejhlubších zkušeností. Klíčová je integrace, musíte interpretovat, co se událo. Nikomu bych nedoporučoval užívat tyhle látky bez terapeuta, vysvětluje Václav Štrupl, partner ve společnosti Miton, která investovala do projektu první psychedelické kliniky.
Vědomí je hriště, kde testujeme chování, je to mapa reality. Mohla by ho mít i neživá hmota. Nevíme, co spojuje mysl a tělo. Možností je mnoho. Neznáme podstatu vědomí, nevíme, jestli je nehmotné, ale můžeme ho změnit. Vědomí je univerzální vlastností zpracovní informací. Hon za podstatou vědomí je jediná věc, co má smysl, říká Jiří Horáček, profesor psychiatrie a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví.
I letos organizuje Národní ústav duševního zdraví přednáškovou sérii LABORATOŘ MYSLI a zde je záznam úvodní přednášky na téma Problém mysli a těla: V čem nám jeho řešení může pomoct?, z 23. 9 . 2019 ve velkém sále Ústřední knihovny MK v Praze.
Psychedelika jsou látky měnící vědomí, zážitky pod jejich vlivem mají někdy transformativní charakter – jdou za to, co jsme doposud v životě okusili. Ukazuje se, že po návštěvě „jinosvěta“ už nejsme jako dřív. Psychedelika mají dlouhodobé účinky na naši psychiku a pokud jsou používána adekvátně, mohou léčit například depresi. Řeč bude o tom, jak psychedelická zkušenost může změnit prožívání jedince, ale také tvář současné psychiatrie. Je psychedelická terapie hudbou budoucnosti? Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním Ústavu Duševního Zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i neurobiologii změněných stavů vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorandským studiem neurověd. Získal specializaci v elektroencefalografii, je frekventantem výcviku v Gestalt psychoterapii – terapii zaměřené na přítomný okamžik. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu lidským subjektům, tzv. psychedelický sitter. Filip v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost (CZEPS). Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj.
Orientace na výkon, odosobnění, zahlcení informacemi a narůstající agrese mají za následek depresi nebo psychické trauma. Současné léky zmírňují příznaky, ale neřeší příčinu. Psychofarmakologie je v krizi. Reformovat psychiatrii znamená především změnit přístup k léčbě duševních onemocnění. Podpořme vznik specializovaných psychedelických klinik. Dejme naší společnosti naději v léčbě duševních onemocnění, říká neurovědec Filip Tylš.