Vše o ketaminu

Vysoká účinnost léčby

V posledních 20 letech se ketamin začal využívat také zejména v terapii depresivního onemocnění, nejprve v USA a následně i ve státech EU.

Jeho účinnost u deprese (tzn. u klientů se projeví zlepšení stavu v různé míře významnosti) je zdokumentována mnoha vědeckými studiemi. Během týdne po podání pociťuje zlepšení 30–70 % léčených.

V posledních letech se léčba rozšířila i na indikace z okruhu úzkostných poruch, poruch příjmu potravy a posttraumatické stresové poruchy.

Rychlý antidepresivní efekt

Ketamin představuje tzv. rychlé antidepresivum, to znamená, že až u poloviny klientů, kde je léčba účinná, efekt nastupuje v den podání a trvá v průměru asi 3 - 10 dní. Rychlá úleva od potíží byla pozorovaná i u ostatních indikací a může představovat alternativu či doplněk ke standardní terapii. My tento krátkodobý efekt prodlužujeme pomocí psychoterapie.

Léčba rezistentních potíží

Efekt ketaminu v léčbě duševních onemocnění byl zdokumentován i u lidí, kde se předchozí léčba ukázala být jako méně účinná či zcela bez efektu. Dává tedy naději i pacientům, kteří dlouhá léta nezažili pocit psychické úlevy.

Léčivý stav rozšířeného vědomí

Ketamin navozuje stav rozšířeného vědomí, tedy stav změněného vnímání, myšlení i prožívání. Umožňuje zpracovat i nahlédnout při běžné terapii hůře přístupné duševní obsahy (např. nevědomé procesy, dávné vzpomínky, nenaplněné potřeby atd.) a podpořit jejich léčení.

Účinky ketaminu

Vlastní prožitek (Fenomenologie)

V případě léčby duševních potíží je používána 5 - 10x nižší dávka ketaminu než v anestezii, která nevede k navození umělého spánku (anestezie) a nenavozuje bezvědomí. V takto nízkých dávkách ketamin typicky navozuje jemný snový až disociativní stav, který zahrnuje změny smyslového vnímání a narušení motoriky. Má protiúzkostné a antidepresivní efekty. Navozuje stav rozšířeného vědomí, která se také označuje jako psychedelická zkušenost.

Nežádoucí účinky

Podání ketaminu vede k mírné aktivaci sympatického nervového systému. To se projevuje mírným zvýšením krevního tlaku a pulzu či zvýšeným pocením (i proto je nezbytné předléčebné interní vyšetření). Mezi další občas se vyskytující účinky patří nevolnost (vzácněji zvracení), únava a bolest hlavy. Tyto účinky jsou přechodné a odezní většinou samy od sebe, výjimečně je možné využít léky na nevolnost či bolest hlavy. Vlastní stav rozšířeného vědomí včetně změn smyslového vnímání a motoriky je nedílnou součástí psychedelické zkušenosti a nepovažujeme ho za nežádoucí účinek.

Rizika

Rizika spojená s ketaminovou terapií jsou velmi nízká. Jeho bezpečnost je doložena více než 50 let trvající praxí využití v anesteziologii. Dávky používané k navození rozšířeného stavu vědomí jsou navíc cca 5 - 10x nižší. Jako každé léčivo ale může mít ve vzácných případech i podání ketaminu svá rizika, která jsou detailně popsána v příbalovém letáku. Rizika a benefity podání s každým klientem podrobně probírá individuálně lékař v rámci vyšetření před podpisem tzv. informovaného souhlasu.

Účinky při jednotlivých indikacích

Deprese

Existuje jednoznačná a bohatá evidence o klinické účinnosti podání subanestetické dávky ketaminu v léčbě deprese (tato dávka je 5 – 10x nižší než při anestezii). Na léčbu reaguje 30-70 % klientů, a z nich pak polovina již po jednorázovém podání. Tato reakce nastává i u pacientů, kde předchozí způsoby léčby selhaly.

I když je tedy ketamin poměrně účinný v prolomení i závažných forem deprese, hlavním úskalím léčby je udržení terapeutické odpovědi. Právě proto ho v případě naší léčby kombinujeme s cílenou psychoterapií, jejímž cílem je maximálně využít léčebného potenciálu ketaminu a prodloužit ho.

Generalizované úzkostné poruchy a sociální fobie

Efekt ketaminu byl zkoumán také v souvislosti s generalizovanou úzkostnou poruchou a sociální fobii. Dosavadní studie poukazují na snížení úzkosti při středních až vyšších zkoumaných dávkách. V týdenním sledování bylo u více než poloviny případů zaznamenáno významné snížení úzkostnosti.

Podobně jako u deprese, je i u úzkostných poruch výzvou dlouhodobé udržení ústupu symptomů. Dlouhodobější studie ukazují, že k nejvýraznějšímu zlepšení vede opakované podání ketaminu při současně probíhající psychoterapii.

Obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD)

Studie efektivity ketaminu u některých pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou ukázaly rychlé snížení závažnosti symptomů po dobu týdenního sledování. Avšak zdá se, že v míře účinku byly zaznamenány poměrně výrazné rozdíly.

Spojení s psychoterapií pak pomohlo k výraznému snížení symptomů obsedantně-kompulzivní poruchy a sebevražedných myšlenek. Tento efekt byl vázaný na probíhající terapii a po jejím skončení došlo opět k mírnému zhoršení.

Poruchy příjmu potravy

Výzkumných studií, které se zaměřují na efekt ketaminu u poruch příjmu potravy je dosud jen omezené množství. Stávající výsledky však ukazují, že zejména opakovaná ketaminová terapie vedla u nadpoloviční většiny případů k ústupu symptomů, které následně vedlo ke zlepšení jídelních návyků, změně váhy směrem k normě, zmírnění nutkavého jednání, zmírnění obsedantních a sebevražedných myšlenek.

Tento efekt přetrval po dobu od půl roku až do dvou let. Jsou také popsány jednotlivé případy výrazného zlepšení při opakovaném podání ketaminu společně s využitím psychoterapie.

Posttraumatická stresová porucha

Účinnost ketaminu byla zkoumána také u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), i když publikovaných studií zatím není mnoho. Studie jednorázového podání ketaminu zachytily snížení intenzity symptomů PTSD i po týdnu od podání látky, zároveň mělo podání látky příznivý vliv i na symptomy komorbidní depresivní poruchy. Další studie dokládají, že opakované podání ketaminu prodlužuje efekt léčby.

Zkoumáno bylo také propojení ketaminu s psychoterapií, přičemž studie poukazují na prohloubení a prodloužení efektu terapie. Výzkumné práce se shodují na tom, že ketamin bývá osobami s PTSD dobře snášen.

Historie využití ketaminu

60. léta

Ketamin byl poprvé syntetizován v Detroitu, USA, v roce 1962 v laboratoři profesora Calvina Stevense. Původně byl vyvinut jako náhrada za anestetikum PCP z 50. let, které mělo mnoho nežádoucích vedlejších účinků.
První testování proběhlo v roce 1964 na dobrovolnících ve věznicích. Závěrem bylo, že ketamin má mnoho stejných anestetických a analgetických vlastností jako PCP, ale vyvolává méně nežádoucích vedlejších účinků.

70. léta

V roce 1970 schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ketamin pro lékařské použití.
Ketamin byl využíván jako účinné anestetikum s rychlým nástupem. Hojně byl použit např. během války ve Vietnamu při operacích na bojišti. Pro použití v medicíně katastrof se ketamin hodí i proto, že stimuluje kardiovaskulární i dechové centrum a zároveň nevyřazuje reflexy nutné k zachování života (nedochází k útlumu dechového reflexu ani k zapadnutí jazyka).
Od 70. let dochází k častějšímu zneužívání ketaminu jako rekreační drogy. Užíván byl buď ve formě prášku šňupáním či požitím, nebo injekčně v kapalné formě.
V průběhu 70. let začal také psychiatrický a akademický výzkum účinků ketaminu.

80. léta

Došlo k nárůstu zneužití ketaminu jako drogy a jeho rozšíření po USA, následně i do Evropy a Asie. V souvislosti s tím se na ulicích objevují i nové formy ketaminu - tablety, kapsle, roztoky.

90. léta

Ketamin byl stále využíván v medicíně jako anestetikum, ale debatu o něm v této době ovládá především téma jeho nelegálního užívání.
Ve snaze zastavit zneužívání ketaminu ho USA v roce 1999 zařadily na seznam regulovaných látek (držení bez předpisu se tak stalo nelegálním), obdobná omezení následně přijalo také OSN.
Zároveň v 90. letech probíhaly klinické studie, které pozorovaly antidepresivní účinek ketaminu a ukazovaly na jeho další možná využití.

Po roce 2000 do současnosti

S nástupem regulace vytlačily ketamin z ulic jiné látky. Jako anestetikum se nadále využívá v humánní i veterinární medicíně.
Od roku 2000 probíhá intenzivnější výzkum účinků ketaminu na psychiku a jeho schopnost zmírňovat deprese a sebevražedné stavy.
Ze studií z let 2000-2006 pak ketamin vyšel jako životaschopná alternativní léčba deprese. Lékaři začali používat ketamin v režimu off-label k léčbě deprese a dalších duševních poruch a vznikly první ketaminové kliniky v USA a Kanadě. V té době převážně pracující převážně s farmakologickým efektem ketaminu v rámci intravenózního podání.
Ve druhé dekádě nového tisíciletí přichází psychedelická renesance, kdy je intenzivně zkoumán vliv ketaminu (a jiných látek) na duševní zdraví. Soubor klinických dat neustále roste a účinky byly prokázány nejen při léčbě deprese, ale i při pomoci s úzkostnými poruchami a fobiemi, PTSD, OCD a poruchami příjmu potravy. Zejména v USA začínají vznikat centra, která rozšiřují léčbu pomocí ketaminu o psychoterapeutickou složku - vzniká tedy ketaminem asistovaná psychoterapie.
V ČR v roce 2014 skupina kolem Jiřího Horáčka a Tomáše Páleníčka obnovila psychedelický výzkum na lidech v NÚDZ po 40 letech od represe psychedelického výzkumu v ČR.
V roce 2019 byla otevřena klinika Psyon - první klinika v ČR využívající ketamin k léčbě duševních potíží.

Výzkumné evidence

Klinické využití ketaminu

Depresivní onemocnění a ketamin

Andrade, C. (2019). Oral ketamine for depression, 1: Pharmacologic considerations and clinical evidence. J Clin Psychiatry, 80(2). doi: 10.4088/JCP.19f12820
Banov, M. D., Young, J. R., Dunn, T., & Szabo, S. T. (2019). Efficacy and safety of ketamine in the management of anxiety and anxiety spectrum disorders: A review of the literature. CNS Spectr, 1-12. doi: 10.1017/S1092852919001238
Bell, R. F. (2012). Ketamine for chronic noncancer pain: Concerns regarding toxicity. Curr Opin Support Palliat Care, 6(2), 183-187. doi: 10.1097/SPC.0b013e328352812c
Berman, R. M., Cappiello, A., Anand, A., Oren, D. A., Heninger, G. R., Charney, D. S., & Krystal, J. H. (2000). Antidepressant effects of ketamine in depressed patients. Biol Psychiatry, 47(4), 351-354. doi: 10.1016/s0006-3223(99)00230-9
Dakwar, E., Anerella, C., Hart, C. L., Levin, F. R., Mathew, S. J., & Nunes, E. V. (2014). Therapeutic infusions of ketamine: Do the psychoactive effects matter? Drug Alcohol Depend, 136, 153-157. doi: 10.1016/j.drugalcdep.2013.12.019
Dakwar, E., Levin, F., Hart, C. L., Basaraba, C., Choi, J., Pavlicova, M., & Nunes, E. V. (2020). A single ketamine infusion combined with motivational enhancement therapy for alcohol use disorder: A randomized midazolam-controlled pilot trial. Am J Psychiatry, 177(2), 125-133. doi: 10.1176/appi.ajp.2019.19070684
Dakwar, E., Nunes, E. V., Hart, C. L., Foltin, R. W., Mathew, S. J., Carpenter, K. M., . . . Levin, F. R. (2019). A single ketamine infusion combined with mindfulness-based behavioral modification to treat cocaine dependence: A randomized clinical trial. Am J Psychiatry, 176(11), 923-930. doi: 10.1176/appi.ajp.2019.18101123
Dittrich, A. (1998). The standardized psychometric assessment of altered states of consciousness (ascs) in humans. Pharmacopsychiatry, 31 Suppl 2, 80-84. doi: 10.1055/s-2007-979351
Dore, J., Turnipseed, B., Dwyer, S., Turnipseed, A., Andries, J., Ascani, G., . . . Wolfson, P. (2019). Ketamine assisted psychotherapy (kap): Patient demographics, clinical data and outcomes in three large practices administering ketamine with psychotherapy. J Psychoactive Drugs, 51(2), 189-198. doi: 10.1080/02791072.2019.1587556
Gao, M., Rejaei, D., & Liu, H. (2016). Ketamine use in current clinical practice. Acta Pharmacol Sin, 37(7), 865-872. doi: 10.1038/aps.2016.5 Horacek, J., Brunovsky, M., Novak, T., Tislerova, B., Palenicek, T., Bubenikova-Valesova, V., . . . Hoschl, C. (2010). Subanesthetic dose of ketamine decreases prefrontal theta cordance in healthy volunteers: Implications for antidepressant effect. Psychol Med, 40(9), 1443-1451. doi: 10.1017/S0033291709991619
Horacek, J., Lipski, M. , & Sos, P. (2016). Příběh jedné molekuly. Čtyři tváře ketaminu. Vesmír, 95(5), 272–275.
Horacek, J., Palenicek, T., Malek, J., Scigel, V., Kurzova, A., & Hess, L. (2012). The influence of clonidine on oral ketamine-midazolam premedication in intellectually disabled patients indicated for dental procedures: Double-blind comparison of two sedation regimes. Neuro Endocrinol Lett, 33(4), 380-384.
Iglewicz, A., Morrison, K., Nelesen, R. A., Zhan, T., Iglewicz, B., Fairman, N., . . . Irwin, S. A. (2015). Ketamine for the treatment of depression in patients receiving hospice care: A retrospective medical record review of thirty-one cases. Psychosomatics, 56(4), 329-337. doi: 10.1016/j.psym.2014.05.005
Kishimoto, T., Chawla, J. M., Hagi, K., Zarate, C. A., Kane, J. M., Bauer, M., & Correll, C. U. (2016). Single-dose infusion ketamine and non-ketamine n-methyl-d-aspartate receptor antagonists for unipolar and bipolar depression: A meta-analysis of efficacy, safety and time trajectories. Psychol Med, 46(7), 1459-1472. doi: 10.1017/S0033291716000064
Krupitsky, E., Burakov, A., Romanova, T., Dunaevsky, I., Strassman, R., & Grinenko, A. (2002). Ketamine psychotherapy for heroin addiction: Immediate effects and two-year follow-up. J Subst Abuse Treat, 23(4), 273-283. doi: 10.1016/s0740-5472(02)00275-1
Krupitsky, E. M., Burakov, A. M., Dunaevsky, I. V., Romanova, T. N., Slavina, T. Y., & Grinenko, A. Y. (2007). Single versus repeated sessions of ketamine-assisted psychotherapy for people with heroin dependence. J Psychoactive Drugs, 39(1), 13-19. doi: 10.1080/02791072.2007.10399860
Liao, Y., Tang, J., Corlett, P. R., Wang, X., Yang, M., Chen, H., . . . Fletcher, P. C. (2011). Reduced dorsal prefrontal gray matter after chronic ketamine use. Biol Psychiatry, 69(1), 42-48. doi: 10.1016/j.biopsych.2010.08.030
Liu, S. Y. W., Ng, S. K. K., Tam, Y. H., Yee, S. C. H., Lai, F. P. T., Hong, C. Y. L., . . . Ng, C. F. (2017). Clinical pattern and prevalence of upper gastrointestinal toxicity in patients abusing ketamine. J Dig Dis, 18(9), 504-510. doi: 10.1111/1751-2980.12512
Luckenbaugh, D. A., Niciu, M. J., Ionescu, D. F., Nolan, N. M., Richards, E. M., Brutsche, N. E., . . . Zarate, C. A. (2014). Do the dissociative side effects of ketamine mediate its antidepressant effects? J Affect Disord, 159, 56-61. doi: 10.1016/j.jad.2014.02.017
Morgan, C. J., Curran, H. V., & Independent Scientific Committee on, Drugs. (2012). Ketamine use: A review. Addiction, 107(1), 27-38. doi: 10.1111/j.1360-0443.2011.03576.x
Muetzelfeldt, L., Kamboj, S. K., Rees, H., Taylor, J., Morgan, C. J., & Curran, H. V. (2008). Journey through the k-hole: Phenomenological aspects of ketamine use. Drug Alcohol Depend, 95(3), 219-229. doi: 10.1016/j.drugalcdep.2008.01.024
Olney, J. W., Labruyere, J., & Price, M. T. (1989). Pathological changes induced in cerebrocortical neurons by phencyclidine and related drugs. Science, 244(4910), 1360-1362. doi: 10.1126/science.2660263
Olney, J. W., Labruyere, J., Wang, G., Wozniak, D. F., Price, M. T., & Sesma, M. A. (1991). Nmda antagonist neurotoxicity: Mechanism and prevention. Science, 254(5037), 1515-1518. doi: 10.1126/science.1835799
Olney, J. W., Price, M. T., Fuller, T. A., Labruyere, J., Samson, L., Carpenter, M., & Mahan, K. (1986). The anti-excitotoxic effects of certain anesthetics, analgesics and sedative-hypnotics. Neurosci Lett, 68(1), 29-34. doi: 10.1016/0304-3940(86)90224-7
Peltoniemi, M. A., Hagelberg, N. M., Olkkola, K. T., & Saari, T. I. (2016). Ketamine: A review of clinical pharmacokinetics and pharmacodynamics in anesthesia and pain therapy. Clin Pharmacokinet, 55(9), 1059-1077. doi: 10.1007/s40262-016-0383-6
Rosenblat, J. D., Carvalho, A. F., Li, M., Lee, Y., Subramanieapillai, M., & McIntyre, R. S. (2019). Oral ketamine for depression: A systematic review. J Clin Psychiatry, 80(3). doi: 10.4088/JCP.18r12475
Shahani, R., Streutker, C., Dickson, B., & Stewart, R. J. (2007). Ketamine-associated ulcerative cystitis: A new clinical entity. Urology, 69(5), 810-812. doi: 10.1016/j.urology.2007.01.038
Sos, P., Klirova, M., Novak, T., Kohutova, B., Horacek, J., & Palenicek, T. (2013). Relationship of ketamine’s antidepressant and psychotomimetic effects in unipolar depression. Neuro Endocrinol Lett, 34(4), 287-293.
Vollenweider, F. X., & Kometer, M. (2010). The neurobiology of psychedelic drugs: Implications for the treatment of mood disorders. Nat Rev Neurosci, 11(9), 642-651. doi: 10.1038/nrn2884
Wan, L. B., Levitch, C. F., Perez, A. M., Brallier, J. W., Iosifescu, D. V., Chang, L. C., . . . Murrough, J. W. (2015). Ketamine safety and tolerability in clinical trials for treatment-resistant depression. J Clin Psychiatry, 76(3), 247-252. doi: 10.4088/JCP.13m08852
Xu, J., & Lei, H. (2014). Ketamine-an update on its clinical uses and abuses. CNS Neurosci Ther, 20(12), 1015-1020. doi: 10.1111/cns.12363

Úzkostné poruchy (GAD, SAD) a ketamin

Glue, P., Medlicott, N. J., Harland, S., Neehoff, S., Anderson-Fahey, B., Le Nedelec, M., … & McNaughton, N. (2017). Ketamine’s dose-related effects on anxiety symptoms in patients with treatment refractory anxiety disorders. Journal of Psychopharmacology, 31(10), 1302-1305.
Glue, P., Neehoff, S., Sabadel, A., Broughton, L., Le Nedelec, M., Shadli, S., … & Medlicott, N. J. (2019). Effects of ketamine in patients with treatment-refractory generalized anxiety and social anxiety disorders: exploratory double-blind psychoactive-controlled replication study. Journal of Psychopharmacology, 34(3), 267-272.
Glue, P., Neehoff, S. M., Medlicott, N. J., Gray, A., Kibby, G., & McNaughton, N. (2018). Safety and efficacy of maintenance ketamine treatment in patients with treatment-refractory generalised anxiety and social anxiety disorders. Journal of Psychopharmacology, 32(6), 663-667.
Taylor, J. H., Landeros-Weisenberger, A., Coughlin, C., Mulqueen, J., Johnson, J. A., Gabriel, D., … & Bloch, M. H. (2018). Ketamine for social anxiety disorder: a randomized, placebo-controlled crossover trial. Neuropsychopharmacology, 43(2), 325-333.
Salloum, N. C., Fava, M., Freeman, M. P., Flynn, M., Hoeppner, B., Hock, R. S., … & Papakostas, G. I. (2019). Efficacy of intravenous ketamine treatment in anxious versus nonanxious unipolar treatment‐resistant depression. Depression and anxiety, 36(3), 235-243.
McIntyre, R. S., Lipsitz, O., Rodrigues, N. B., Lee, Y., Cha, D. S., Vinberg, M., … & Rosenblat, J. D. (2020). The effectiveness of ketamine on anxiety, irritability, and agitation: implications for treating mixed features in adults with major depressive or bipolar disorder. Bipolar disorders, 22(8), 831-840.

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a ketamin

Adams, T.G.; Bloch, M.H.; Pittenger, C. Intranasal Ketamine and Cognitive-Behavioral Therapy for Treatment-Refractory Obsessive-Compulsive Disorder. J. Clin. Psychopharmacol. 2017, 37, 269–271.
Bloch, M.H.; Wasylink, S.; Landeros-Weisenberger, A.; Panza, K.E.; Billingslea, E.; Leckman, J.F.; Krystal, J.H.; Bhagwagar, Z.; Sanacora, G.; Pittenger, C. Effects of ketamine in treatment-refractory obsessive-compulsive disorder. Biol. Psychiatry 2012, 72, 964–970.
Niciu, M.J.; Grunschel, B.D.; Corlett, P.R.; Pittenger, C.; Bloch, M.H. Two cases of delayed-onset suicidal ideation, dysphoria and anxiety after ketamine infusion in patients with obsessive-compulsive disorder and a history of major depressive disorder. J. Psychopharmacol. 2013, 27, 651–654.
Rodriguez, C.I.; Kegeles, L.S.; Levinson, A.; Feng, T.; Marcus, S.M.; Vermes, D.; Flood, P.; Simpson, H.B. Randomized controlled crossover trial of ketamine in obsessive-compulsive disorder: Proof-of-concept. Neuropsychopharmacology 2013, 38, 2475–2483.
Rodriguez, C.I.; Wheaton, M.; Zwerling, J.; Steinman, S.S.; Sonnenfeld, D.; Galfalvy, H.; Blair Simpson, H. Can Exposure-Based CBT Extend IV Ketamine’s Effects in Obsessive-Compulsive Disorder? An Open-Label Trial. J. Clin. Psychiatry 2016, 77, 408–409.
Rodriguez, C.I.; Lapidus, K.; Zwerling, J.; Levinson, A.; Mahnke, A.; Steinman, S.A.; Kalanthroff, E.; Simpson, H.B. Challenges in Testing Intranasal Ketamine in Obsessive-Compulsive Disorder. J. Clin. Psychiatry 2017, 78, 466–467.
Rodriguez, C.I.; Kegeles, L.S.; Levinson, A.; Ogden, R.T.; Mao, X.; Milak, M.S.; Vermes, D.; Xie, S.; Hunter, L.; Flood, P.; et al. In vivo effects of ketamine on glutamate-glutamine and gamma-aminobutyric acid in obsessive-compulsive disorder: Proof of concept. Psychiatry Res. 2015, 233, 141–147.
Rodriguez, C.I.; Levinson, A.; Zwerling, J.; Vermes, D.; Simpson, H.B. Open-Label trial on the effects of memantine in adults with obsessive-compulsive disorder after a single ketamine infusion. J. Clin. Psychiatry 2016, 77, 688–689.
Rodriguez, C.I.; Kegeles, L.S.; Flood, P.; Simpson, H.B. Rapid resolution of obsessions after an infusion of intravenous ketamine in a patient with treatment-resistant obsessive-compulsive disorder. J. Clin. Psychiatry 2011, 72, 567–569.
Sharma, L.P.; Thamby, A.; Balachander, S.; Janardhanan, C.N.; Jaisoorya, T.S.; Arumugham, S.S.; Reddy, Y. Clinical utility of repeated intravenous ketamine treatment for resistant obsessive-compulsive disorder. Asian J. Psychiatry 2020, 52, 102183.

Poruchy příjmu potravy (PPP) a ketamin

Hermens, D. F., Simcock, G., Dutton, M., Bouças, A. P., Can, A. T., Lilley, C., & Lagopoulos, J. (2020). Anorexia nervosa, zinc deficiency and the glutamate system: The ketamine option. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry, 101, 109921.
Murray, S. L., & Holton, K. F. (2021). Post-traumatic stress disorder may set the neurobiological stage for eating disorders: A focus on glutamatergic dysfunction. Appetite, 167, 105599.
Keeler, J. L., Treasure, J., Juruena, M. F., Kan, C., & Himmerich, H. (2021). Ketamine as a Treatment for Anorexia Nervosa: A Narrative Review. Nutrients, 13(11), 4158.
Keeler, J. L., Treasure, J., Juruena, M. F., Kan, C., & Himmerich, H. (2021). Ketamine as a Treatment for Anorexia Nervosa: A Narrative Review. Nutrients, 13(11), 4158.
Mills, I. H., Park, G. R., Manara, A. R., & Merriman, R. J. (1998). Treatment of compulsive behaviour in eating disorders with intermittent ketamine infusions. QJM: monthly journal of the Association of Physicians, 91(7), 493-503.
Scolnick, B., Zupec-Kania, B., Calabrese, L., Aoki, C., & Hildebrandt, T. (2020). Remission from chronic anorexia nervosa with ketogenic diet and ketamine: case report. Frontiers in psychiatry, 763.
Dechant, E., Boyle, B., & Ross, R. A. (2020). Ketamine in a Patient with Comorbid Anorexia and MDD. Journal of Womens Health and Development, 3(3), 373-375.
Schwartz, T., Trunko, M. E., Feifel, D., Lopez, E., Peterson, D., Frank, G. K., & Kaye, W. (2021). A longitudinal case series of IM ketamine for patients with severe and enduring eating disorders and comorbid treatment‐resistant depression. Clinical case reports, 9(5), e03869.
Ragnhildstveit, A., Jackson, L. K., Cunningham, S., Good, L., Tanner, Q., Roughan, M., & Henrie-Barrus, P. (2021). Case Report: Unexpected Remission From Extreme and Enduring Bulimia Nervosa With Repeated Ketamine Assisted Psychotherapy. Frontiers in Psychiatry, 12.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) a ketamin

Jumaili, W. A., Trivedi, C., Chao, T., Kubosumi, A., & Jain, S. (2022). The safety and efficacy of ketamine NMDA receptor blocker as a therapeutic intervention for PTSD review of a randomized clinical trial. Behavioural brain research, 424, 113804. https://doi.org/10.1016/j.bbr.2022.113804
Feder, A., Parides, M. K., Murrough, J. W., Perez, A. M., Morgan, J. E., Saxena, S., Kirkwood, K., Aan Het Rot, M., Lapidus, K. A., Wan, L. B., Iosifescu, D., & Charney, D. S. (2014). Efficacy of intravenous ketamine for treatment of chronic posttraumatic stress disorder: a randomized clinical trial. JAMA psychiatry, 71(6), 681–688. https://doi.org/10.1001/jamapsychiatry.2014.62
Feder, A., Costi, S., Rutter, S. B., Collins, A. B., Govindarajulu, U., Jha, M. K., Horn, S. R., Kautz, M., Corniquel, M., Collins, K. A., Bevilacqua, L., Glasgow, A. M., Brallier, J., Pietrzak, R. H., Murrough, J. W., & Charney, D. S. (2021). A Randomized Controlled Trial of Repeated Ketamine Administration for Chronic Posttraumatic Stress Disorder. The American journal of psychiatry, 178(2), 193–202. https://doi.org/10.1176/appi.ajp.2020.20050596
Pradhan, B., Mitrev, L., Moaddell, R., & Wainer, I. W. (2018). d-Serine is a potential biomarker for clinical response in treatment of post-traumatic stress disorder using (R,S)-ketamine infusion and TIMBER psychotherapy: A pilot study. Biochimica et biophysica acta. Proteins and proteomics, 1866(7), 831–839. https://doi.org/10.1016/j.bbapap.2018.03.006
Dadabayev, A. R., Joshi, S. A., Reda, M. H., Lake, T., Hausman, M. S., Domino, E., & Liberzon, I. (2020). Low Dose Ketamine Infusion for Comorbid Posttraumatic Stress Disorder and Chronic Pain: A Randomized Double-Blind Clinical Trial. Chronic stress (Thousand Oaks, Calif.), 4, 2470547020981670. https://doi.org/10.1177/2470547020981670
Abdallah, C. G., Roache, J. D., Averill, L. A., Young-McCaughan, S., Martini, B., Gueorguieva, R., Amoroso, T., Southwick, S. M., Guthmiller, K., López-Roca, A. L., Lautenschlager, K., Mintz, J., Litz, B. T., Williamson, D. E., Keane, T. M., Peterson, A. L., Krystal, J. H., & Consortium to Alleviate PTSD (2019). Repeated ketamine infusions for antidepressant-resistant PTSD: Methods of a multicenter, randomized, placebo-controlled clinical trial. Contemporary clinical trials, 81, 11–18. https://doi.org/10.1016/j.cct.2019.04.009
Albott, C. S., Lim, K. O., Forbes, M. K., Erbes, C., Tye, S. J., Grabowski, J. G., Thuras, P., Batres-Y-Carr, T. M., Wels, J., & Shiroma, P. R. (2018). Efficacy, Safety, and Durability of Repeated Ketamine Infusions for Comorbid Posttraumatic Stress Disorder and Treatment-Resistant Depression. The Journal of clinical psychiatry, 79(3), 17m11634. https://doi.org/10.4088/JCP.17m11634
Shiroma, P. R., Thuras, P., Wels, J., Erbes, C., Kehle-Forbes, S., & Polusny, M. (2020). A Proof-of-Concept Study of Subanesthetic Intravenous Ketamine Combined With Prolonged Exposure Therapy Among Veterans With Posttraumatic Stress Disorder. The Journal of clinical psychiatry, 81(6), 20l13406. https://doi.org/10.4088/JCP.20l13406
Hartberg, J., Garrett-Walcott, S., & De Gioannis, A. (2018). Impact of oral ketamine augmentation on hospital admissions in treatment-resistant depression and PTSD: a retrospective study. Psychopharmacology, 235(2), 393–398. https://doi.org/10.1007/s00213-017-4786-3
Davis, A. K., Mangini, P., & Xin, Y. (2021). Ketamine-assisted psychotherapy for trauma-exposed patients in an outpatient setting: A clinical chart review study, Journal of Psychedelic Studies, 5(2), 94-102. Retrieved Apr 11, 2022, from https://akjournals.com/view/journals/2054/5/2/article-p94.xml
Keizer, B. M., Roache, J. D., Jones, J. R., Kalpinski, R. J., Porcerelli, J. H., & Krystal, J. H. (2020). Continuous Ketamine Infusion for Pain as an Opportunity for Psychotherapy for PTSD: A Case Series of Ketamine-Enhanced Psychotherapy for PTSD and Pain (KEP-P2). Psychotherapy and psychosomatics, 89(5), 326–329. https://doi.org/10.1159/000507095
Halstead, M., Reed, S., Krause, R., & Williams, M. T. (2021). Ketamine-Assisted Psychotherapy for PTSD Related to Racial Discrimination. Clinical Case Studies, 20(4), 310–330. https://doi.org/10.1177/1534650121990894