Když u člověka převládne touha jídlo kontrolovat a stane se prostředkem k dosažení jiných potřeb než nasycení, vzniká nezdravý vztah k jídlu a začarovaný kruh poruchy příjmu potravy. Kudy vede cesta ven? Přečtěte si o nejčastějších typech poruch příjmu potravy a jejich léčbě.
Jaké jsou druhy poruch příjmu potravy?
Poruchy příjmu potravy (PPP) je souhrnný název pro duševní onemocnění, z nichž nejznámější a nejrozšířenější jsou mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité (psychogenní) přejídání. Mohou také přecházet jedna v druhou, obzvlášť, pokud není nastavena vhodná léčba.
Poruchy příjmu potravy jsou poměrně rozšířené, mohou se celosvětově vyskytnout až u 8,4 % žen či 2,2 % mužů (1). Uvádí se, že nedávná pandemie však zvýšila výskyt poruch příjmu potravy v populaci (2).
Podoba poruch příjmu potravy
Ačkoliv jsou mezi příznaky poruch příjmu potravy určité rozdíly, mají společné jmenovatele. Jsou jimi nezdravý vztah k jídlu, k vlastnímu tělu, potřeba kontroly či strach ze ztráty kontroly nad jídlem, prožívání viny a studu v souvislosti se stravováním a neblahé somatické a psychické důsledky. Jaké jsou však specifické příznaky poruch příjmu potravy?
Mentální anorexie (Anorexia nervosa)
Anorexie je porucha, jejíž příznaky jsou strach z jídla a úmyslné hubnutí, o které se nemocná osoba snaží potlačením kalorického efektu jídla: odmítáním potravy, zvracením, nadměrným cvičením, užíváním dietních přípravků, přípravků na potlačení chuti tzv. anorektik či přípravků na odvodnění (diuretika) či vyvoláním průjmu (laxativa).
U anorexie je typická podváha a tyto osoby mají narušený obraz svého těla. V hlavě nemocného se prolínají vtíravé myšlenky chorobného strachu z tloušťky, nárůstu hmotnosti nebo změny tvaru těla. Často bývají popisovány jako „anorektický hlas“. Léčba anorexie je považována za náročnou.
- tělesná váha je minimálně o 15 % nižší než předpokládaná
- snaha snižovat si váhu sám dietami, vyprovokovaným zvracením, užíváním diuretik a laxativ nebo excesivním cvičením
- přetrvávající strach z tloušťky, zkreslené představy o vlastním těle, vtíravé myšlenky na udržení podváhy
- často chybějící menstruace, ztráta libida, somatické komplikace v důsledku podvýživy
- opožděný nebo zastavený tělesný růst (vývoj prsou, u chlapců dětské genitály), po léčbě dochází k normalizaci
Atypická mentální anorexie je stav, kdy osoba vykazuje známky onemocnění, ale nejsou splněna všechna výše uvedená kritéria (např. nemá podváhu, přesto hladoví).
Mentální bulimie (Bulimia nervosa)
Příznaky mentální bulimie jsou záchvaty přejídání, které se mohou objevovat několikrát za měsíc, ale také několikrát denně. Osoba s bulimií se potom kalorický přebytek snaží zredukovat tím, že jídlo typicky následně vyzvrátí, případně se snaží intenzivně sportovat či zařazuje epizody hladovění. Často bývají ve hře i přípravky na odvodnění nebo vyvolání průjmu případně léky na potlačení chutí k jídlu. Následky bulimie mohou být pro tělo devastující, pokročilá stádia bulimie se podepisují zejména na trávicím traktu.
Příznaky bulimie jsou:
- Neustálé zabývání se jídlem, touha po jídle, přejídání se velkým množstvím jídla během krátké doby (s frekvencí např. 3x týdně a více)
- Snaha potlačit kalorický efekt jídla: vyprovokovaným zvracením, laxativy, dietami, anorektiky, diuretiky, případně manipulací s inzulinem (u osob s diabetes)
- Chorobný strach z tloušťky, nižší než zdravá hmotnost.
Podobně jako u mentální anorexie, může se objevovat také atypická mentální bulimie (např. chybí zde nadměrný zájem o vlastní váhu a tvar těla).
Psychogenní přejídání
Záchvatovité přejídání (někdy uváděno nesprávně jako záchvatové přejídání) jsou epizody přejídání bez následné snahy redukovat přijaté kalorie. Může vést k nadváze nebo obezitě.
- Neustálé zabývání se jídlem, touha po jídle, přejídání se velkým množstvím jídla během krátké doby
- Chybí zde nutkání jídlo vyzvrátit nebo snížit kalorický účinek
- Záchvaty přejídání jsou spojeny se stresovými situacemi
Vedle těchto onemocnění se u pacientů souběžně může vyskytnout závislost na psychoaktivních látkách, posttraumatická stresová porucha (PTSD), obsedantně-kompulzivní porucha, poruchy osobnosti (například emočně nestabilní, histrionská) a další. U osob s poruchou příjmu potravy také bývají popisovány úzkosti, deprese, sebepoškozování, úvahy o sebevraždě.
Příčiny anorexie, bulimie a psychogenního přejídání
Na vzniku se podílí více aspektů. Mnohdy nelze jednoznačně určit příčinu.
- mnohdy trauma, čili psychické zranění v důsledku traumatizující zkušenosti
- nezpracované negativní emoce, stud
- snížená sebehodnota, zvýšená sebekritičnost, vnitřní nejistota a nízké sebevědomí
- osobnostní rysy (impulzivita, perfekcionismus, obsedantně-kompulzivní osobnost, rigidita, emoční labilita), zaměření na úspěch, potřeba pozornosti, kontroly, úzkostlivost
- nadváha v dětství, zapojení do sportu, ve kterém se klade důraz na štíhlost a výkon nebo naopak ukončení sportovní aktivity v jakémkoliv sportu
- kult štíhlosti nebo představa, že hodnotu člověka určuje vnější vzhled, zprostředkovaná či posilovaná médii
- pohlaví (PPP postihují více ženy)
- věk – nejvíce rizikový věk je puberta a dospívání. V tomto období dochází k mnoha tělesným změnám, ale také se rozvíjí schopnost uvědomování si sebe, dochází k rozvoji sebepojetí.
- rodinné prostředí – jaké jsou v rodině prioritní hodnoty, jaký důraz je kladen na vzhled, sport, zda jsou v rodině přítomné konflikty, vztah k rodičům
- přítomnost spouštěče (rozvod rodičů, traumatická událost,…)
Následky anorexie, bulimie a psychogenního přejídání
Somatické:
- změny v hormonální a metabolické funkci
- otoky, záněty
- ztráta menstruace
- ztráta libida
- zpomalené, narušené trávení (zácpa, nadýmání)
- diabetes
- potíže s pohybovým aparátem
- potíže s kardiovaskulárním systémem
- vypadávání vlasů pro nedostatek živin a problémy se zuby v důsledku zvracení
- smrt v důsledku selhání orgánů nebo masivního přejedení
Psychické:
- prohloubení symptomů
- úzkosti, deprese
- sebevražedné úvahy a sebevražda (často po nabrání váhy po propuštění z hospitalizace – i když váha stoupne, není vyhráno, pokud nedojde k hlubší změně v duševním prožívání)
Další:
- finanční potíže (v důsledku kupování jídla či přípravků)
- narušené sociální kontakty
Léčba poruch příjmu potravy
Zbavit se příznaků anorexie, bulimie nebo jakékoliv další poruchy příjmu potravy často nelze jen vlastním úsilím. Na místě je odborná pomoc. Platí, že čím dříve započne, tím je větší šance na uzdravení. Jak se dá zbavit poruchy příjmu potravy?
- Psychoterapie – terapie poruch příjmu potravy je mnohdy nezbytná součást léčby. Pro účinnou léčbu může být vhodná individuální i skupinová (3), případně rodinná psychoterapie (zejména u dětí a dospívajících). Nejvíce je pro PPP proklamovaná terapie v modalitě KBT, některé studie však ukazují, že je dobře efektivní terapie v jakémkoliv přístupu (4). U u dětí a dospívajících jde o rodinné terapie.
- Farmakoterapie – nejčastěji se používají klasická antidepresiva SSRI, která mohou vést k optimalizaci serotoninového systému a regulaci fyziologických funkcí. Antidepresiva někdy zmírňují průběh příznaků a jsou také léčbou často komorbidní deprese.
- Ketaminem asistovaná psychoterapie – novodobé výzkumy poukazují na úspěchy v léčbě poruch příjmu potravy pomocí ketaminu (5)
- Svépomocné skupiny – sdílení problému a snížení pocitu izolace a osamocení
- Nutriční terapie – normalizace jídelního chování, Nutriční terapie může pomoci s optimalizace přijímaných živin, která je často důležitá, pokud chce člověk vědět, jak se zbavit přejídání.
- Hospitalizace – zejména těžší forma mentální anorexie vyžaduje hospitalizaci, neboť je zde vyšší riziko selhání fyziologických funkcí
- Denní stacionáře – ambulantní forma péče bez odtržení jedince z přirozeného prostředí.
- Zdravý životní styl – léčba poruch příjmu potravy zahrnuje i péči o psychickou a fyzickou stránku. Je důležité věnovat se naplněním základních potřeb – tedy dostatečně nasytit a napojit své tělo, klást důraz na zdravý spánek, pracovat se svou myslí například pomocí technik zvyšování všímavosti (tzv. mindfulness), dopřát svému tělu přiměřený pohyb, vyřadit ze svého životního stylu přemíru alkoholu a jiných návykových látek.
Ketamin a poruchy příjmu potravy – naše zkušenost
Ketamin má antidepresivní a protiúzkostný efekt. V součinnosti s neuroplasticitou tak dává příležitost vzniku a udržení adaptivnějšího chování. Ve výzkumech však popisují účastníci neméně důležitou složku této léčby. Ačkoliv jim ketamin nepomohl zcela odstranit symptomy onemocnění, mohl vést třeba k jejich dočasnému snížení, což přineslo daným osobám naději a motivaci k další léčbě.
Ketamin také mohl představovat vstupní dveře k dalším tématům, která byla v životě jedince nezbytná nahlédnout, aby došlo k posunu v léčení nemoci.
Pro náročnější čtenáře doporučujeme případovou studii o vyléčení pacientky se závažnou mentální bulimií, která opakovaně podstoupila ketaminem asistovanou psychoterapií. Ve studii se např. píše: “(Pacientka) uvedla, že se cítila “sebejistější”, „osvobozená“ od dotěrných bulimických myšlenek a nutkání, „méně impulzivní“, když čelila nutkání přejíst se a vyzvracet se.”
Další druhy poruch příjmu potravy
Byly popsány také typy poruchy příjmu potravy, které nedefinuje současná mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), jsou však taktéž zdraví ohrožující. Co to je ortorexie nebo například drunkorexie?
- ortorexie – příznaky jsou posedlost zdravou stravou a stále se zužující seznam “povolených” potravin a radikalizace jejich výběru
- bigorexie (odborně svalová dysmorfofobie, Adonisův komplex) – jedinec, spíše muž, trpí pocitem, že není dost svalově vyvinutý, provází jej excesivní cvičení s velkým závažím a příjem enormního množství jídla, zejména bílkovin, časté je také užívání dopingu
- drunkorexie/alkorexie – příznakem je odmítání jídla na úkor příjmu kalorií z alkoholických nápojů
- syndrom nočního přejídání – jedinec ve večerních hodinách zkonzumuje většinu denního příjmu, případně se budí v noci a chodí jíst
