Deprese patří mezi nejčastější duševní poruchy. Řešením bývá kombinace psychoterapie a užívání léků. Neléčená, případně nedostatečná terapie, může mít závažné až život ohrožující následky.

Jaké jsou příznaky deprese? Jak a co dělat, když klasická léčba deprese nefunguje?

Neléčené deprese

Cítit se občas špatně je zcela běžné. Smutná nálada přepadne každého z nás. Ale pokud se pravidelně cítíte “na dně” a věci, které vám běžně dělaly radost, už tento stav nenavodí, můžete mít co dočinění s depresí.

I přesto, že se antidepresiva v České republice předepisují na duševní onemocnění nejčastěji, nemusí být samotná dostatečným řešením. Jak poznáte, že vám léčba pomáhá?⁽²⁾

Při vhodné terapii by se měl stav zlepšit už během několika týdnů (typicky 4-8). Nejprve si změny k lepšímu všímá okolí, léčený pacient většinou až o 2 týdny později. Pokud pociťujete, že se vaše duševní zdraví nijak nelepší během 2 měsíců léčby a příznaky deprese neustupují, je vhodné zvážit změnu terapie.

Jednou z možností je léčba ketaminem. Jedná se o zdravotnický prostředek, který je určený výhradně do rukou zkušených odborníků. Využívá se běžně již více jak padesát let v anesteziologii a léčbě bolesti a to jak u dospělých, tak u dětí. V posledních 20 letech se však čím dál častěji, v USA i v evropských zemích, používá jako tzv. rychlé antidepresivum, které přináší již během týdne po podání zmírnění příznaků u 30-70 % pacientů. U 50 % z nich se úleva dostaví po prvním podání, zbytek potřebuje další podání / psychoterapii. Jeho účinnost u deprese je podložena mnoha vědeckými studiemi. Okruh léčby se pak dále rozšiřuje i na indikace z oblasti úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy a poruch příjmu potravy.

Více o léčbě deprese ketaminem

Nepodceňujte příznaky deprese

Velmi často se deprese projevuje tělesnými obtížemi – svíravý pocit na hrudníku, rychlejší bušení srdce, neklid, bolesti břicha apod. U těžké deprese se mohou rozvinout i bludy a jiné psychotické příznaky.

A kdy zpozornět? Když se vaše nálada dlouhodobě drží na bodu mrazu a nepomáhají ji rozptýlit pozitivní události. Pokud se ráno cítíte nemotivovaní, nešťastní a bez chuti cokoliv dělat, může jít o varovné signály.

Psychické onemocnění může velmi výrazně ovlivnit vaše každodenní činnosti, efektivitu v práci, chronické zdravotní stavy (astma, cukrovku, obezitu, kardiovaskulární onemocnění, artritidu) i váš osobní život.

Příznaky se liší co do závažnosti i četnosti výskytu a délce jejich trvání. Deprese je pak diagnostikována, když potíže trvají kontinuálně minimálně po dobu 2 týdnů.

JAK SE PROJEVUJE DEPRESE(3): všeobecný souhrn

• snížená koncentrace
• skleslá nálada
• snížené sebevědomí
• poruchy spánku
• váhové výkyvy
• poruchy koncentrace
• pokles zájmu o cokoliv
• pesimistické vyhlídky na budoucnost
• pocity bezcennosti, prázdnoty a viny
• snížení sexuálního pudu
• noční můry
• neklid
• nemožnost radovat se
• myšlenky na sebevraždu
• úzkostné stavy (panické ataky)
• častá únava
• nerozhodnost
• ztráta zájmu
• chronická bolest bez jasné příčiny

Příznaky deprese u mužů:

Příznaky deprese u mužů často souvisí se změnami nálad, hněvem i agresivitou. Výrazněji ztrácí libido, a s tím spojenou potřebu sexuální aktivity. Bývají více nesoustředění a mají potíže s plněním každodenních úkolů.

Příznaky deprese u žen

Ženy pociťují velké emocionální výkyvy, smutek, prázdnotu, beznaděj. Častěji je trápí nechutenství, změny hmotnosti, nespavost a fyzické projevy jako bolest hlavy.

Příznaky deprese u dětí ⁽⁴⁾

I děti mají odlišnosti v projevech. Běžnými příznaky bývá zlobnost, vztek, rychlé změny nálad, pláč bez příčiny, podrážděnost, vyhýbání se sourozenců, vrstevníků, náhle problémy s učením a začleněním se do kolektivu.

CO JE DEPRESE
Název pochází z italského depressio – sevření/stlačení. Psychiatrie pak depresi dělí do několika stupňů: těžká, střední, lehká. Těžká deprese už nedovoluje lidem vykonávat společenské, domácí i pracovní aktivity a velmi často končí pracovní neschopenkou.

Pro hodnocení hloubky deprese se používá např. tzv. Beckova stupnice, či klinický rozhovor. Pomocí několika otázek odborník určí, jak je vaše onemocnění závažné. Každý jedinec může příznaky prožívat jinak.

Deprese se historicky dělila na (nicméně tyto pojmy se v současnosti příliš nepoužívají):

• Endogenní – dysbalance neurotransmiterů v mozku
• Exogenní (reaktivní) – vnější příčiny – trauma, změna práce, úmrtí v rodině, změna společenských poměrů, aj.
• Tyto dvě složky se vzájemně ovlivňují a lze říci, že příčina každé deprese bývá kombinací endogenní a exogenní složky.

CO DĚLAT, KDYŽ MÁM DEPRESI

• vyhledejte bez odkladu odbornou pomoc a zahajte terapii
• soustřeďte svou mysl na jeden úkol (ideálně jednodušší, kdy alespoň na chvíli vypnete své myšlenky)
• nedávejte si příliš vysoké cíle
• obklopte se rodinou a přáteli, kteří vás podpoří
• nestyďte se za pláč
• buďte trpěliví a dejte léčbě dostatek času
• při sebemenší myšlence na sebevraždu, ihned kontaktujte odborníky, případně linky první pomoci, či někoho blízkého
• nesnažte se depresi zaspat, akorát vás znervózní, že nemůžete usnout a budete mít více času na přemýšlení
• neodkládejte své povinnosti, ale rozdělte si je na menší činnosti

• změna prostředí může mít jak pozitivní, tak negativní dopad, v případě cesty na dovolenou se o svém rozhodnutí pobavte s odborníkem
• nedělejte zásadní rozhodnutí (rozvod, výpověď v práci, prodej domu)
• nedávejte si vinu za depresi – není to vaše vina, jde o nemoc

Existuje celá řada testů, které vám pomůžou odhadnout, zda by se nemohlo jednat o depresi, ale vždy je nakonec nezbytné vyhledat lékaře se specializací v psychiatrii (=psychiatra). Psychoterapeut vám pomůže se ve všem lépe orientovat.

Pokud se domníváte, že byste mohli mít vy nebo někdo ve vašem okolí deprese, určitě na nic nečekejte a objednejte se k psychiatrovi.

V roce 2020 bylo v České republice spácháno 1224 sebevražd(1). Nenechte své problémy, aby vás zahnaly do kouta a nestyďte si říci o pomoc, případně se ozvat, když léčba nefunguje.

Léčba deprese

Dobrou zprávou je, že deprese se dá velmi dobře léčit. Pro zlepšení vašeho duševního zdraví existují převážně dvě cesty – psychoterapie  sezení s psychiatrem či psychoterapeutem) a farmakologická léčba (klasická léčba antidepresivy atd., moderní metoda – léčba ketaminem tzv. ketaminem asistovaná psychoterapie a další). Oba přístupy je často vhodné kombinovat.

1) Psychoterapie

Léčba psychologickými prostředky, kterou vede kvalifikovaný psychoterapeut. Hlavním způsobem pomoci je navázání terapeutického vztahu v bezpečném prostředí vedoucí k sebepoznání klienta a zpracování oblastí v klientově životě (příběhu), které mohou stát za rozvojem deprese. Výsledkem může být plnější a uvědomělejší život klienta, který dokáže více vnímat sám sebe včetně adekvátnějšího vyjadřování a “naplňování svých potřeb”.

Psychoterapie je založená na spolupráci a vyžaduje aktivní přístup klienta. Nelze léčit klienta, který o léčbu nestojí. Spolupráce je základem úspěchu. Doporučená frekvence sezení je jednou týdně.

2) Farmakologická léčba

• Moderní antidepresiva s duálním působením „AD “ (SSRI)
• Tricyklická antidepresiva (TCA)

3) Ketaminem asistovaná terapie

Je velmi vhodným provázáním mezi psychoterapií a farmakologickou léčbou. Propojuje obě dvě metody. Ketaminem asistovaná terapie je moderní terapie, která nevede k navození umělého spánku (anestezie), ale má antidepresivní a anxiolytický (protiúzkostný) efekt a navíc prohlubuje sebepoznání, čímž umožňuje i kauzální léčbu – tzn. léčí příčinu. Proti tomu stojí léčba symptomatická (řeší pouze příznaky).

Více o léčbě deprese ketaminem

4) rTMS (Repetitivní transkraniální magnetická stimulace)

Cíleně ovlivňuje oblast šedé kůry mozkové, která bývá u deprese méně aktivní. Je prováděná bez nutnosti opakované anestezie. U klienta nedochází ke křečím a klient stimulaci subjektivně nevnímá.⁽⁶⁾

5) Elektrošoky (ECT)

Už název může vzbuzovat pocit nedůvěry, ale reálná léčba není tak barvitá, jak se může zrodit ve vaší fantazii při zmínění tohoto pojmu. Klient je v celkové anestezii a pomocí elektrod na hlavě se generuje slabý elektrický proud. Léčba nebolí a klient nemá žádnou vzpomínku. ECT se využívá jen u lidí, u kterých ostatní zmiňované léčby nefungují.⁽⁶⁾

6) Přírodní léčba

Mírnější projevy depresí lze podpořit přírodní cestou, ale v žádném případě nenahrazuje odbornou pomoc. V případě výše popsaných příznaků, vždy vyhledejte psychiatra.

Mezi bylinky, které mají příznivé účinky na psychické zdraví lze zařadit kozlík lékařský, třezalku. Obě rostlinky uklidňují a pomáhají s nespavostí. Používají se ve formě čaje, případně jako doplňky stravy

Druhy depresí

Přinášíme seznam pojmenování druhů depresí, včetně laických. Jde o přiblížení častých pojmů, se kterými se můžete setkat, ale neodráží diagnostická kritéria MKN-10.

Sezónní deprese
Trvá omezenou dobu, opakuje se ve stejných měsících (často zimní měsíce, kdy je málo slunečního svitu). Lze ji řešit světelnou terapií.

Poporodní deprese
Objevuje se do 12 měsíců od porodu. Příčinou bývá změna hormonální hladiny, problémy s kojením, vysoká únava, nedostatečně zorganizovaný časový harmonogram.

Těhotenská deprese
Příčinou se stává např.: nedostatečná sociální podpora, neplánované těhotenství atd.

Endogenní deprese
Přichází náhle a bez příčiny.

Základní forma deprese (klinická deprese)

Symptomatická deprese
Příznaky vedou k mylné diagnóze s názvem deprese, ale jejich důvodem bývá onemocnění: nádor, demence, epilepsie, hormonální nerovnováha.

Larvovaná deprese
Příznaky jsou fyzické: pocit na zvracení, zhoršené dýchání, bušení srdce, tíha na hrudi, brnění končetin, bolest hlavy, závratě, zácpa, průjem, poruchy spánku, bolesti zad a kloubů.

Úzkostně depresivní porucha
Je depresí s výraznou úzkostnou složkou. Spouštěčem bývá stres, trauma, případně jde o dědičný faktor či nedostatečnou vyrovnanost neurotransmiterů v mozku.

Rezistentní deprese
Deprese nereagující na standardní léčebné postupy (farmakoterapie, ECT, rTMS, psychoterapie)

Rekurentní deprese
Opakovaný návrat deprese. Příčinou je nedostatečná léčba první fáze psychického onemocnění.

Deprese v období menopauzy (postmenopauzální)
Změna hladiny hormonů a výrazný pokles estrogenu zapříčiňuje riziko rozvoje.

Dětská deprese / adolescentní deprese
Onemocněním trpí 1 z 8 adolescentů. Projevuje se změnou chování (přehnaná agrese, nezájem, nuda). U tohoto typu onemocnění je riziko sebevražedných sklonů vyšší než u dospělého člověka. Děti mají pocit nedostatečnosti, bezmocnosti a častěji se bojí říkat si o pomoc.